Velmi specifická svatba, na které se prolínaly zvyky české a afghánské. Na téhle svatbě jsem fotila pouze na digitál, ale pro potěšení jsem si alespoň pár kousků na film cvakla také.
Neměla jsem v podstatě vůbec čas něco extra nastavovat. Pokaždé, když jsem vzala do ruky druhý foťák, tak jsem měla pocit viny, že pro to tam nejsem. Trochu mě to mrzí, fotky by mohly jinak vypadat lépe. Poučení pro příště je jasné. Fotit jen na film a plně se soustředit pouze na to… 🙂