Klára & Zdeněk

S Ondrou jsem se potkala, když jsem se přistěhovala do Prahy. Bydleli jsme na bytě celkem čtyři a protože se ukázalo, že je to super kluk, tak i když se po roce bydlení sestava na “ípáku” změnila, zůstali jsme v kontaktu a stal se součástí těch, kterým můžete napsat, když chcete jít hrát deskovky, zajít na pokec na pivo nebo třeba na nějakou stínadelskou akci. 

A teď, po těch letech co se známe, mi najednou napsal, že se mu vdává ségra. 🙂 Co na to říct, je mi ctí, že jsem u toho mohla být taky. Bylo to velmi milé, na naprosto nádherném místě a i když propršelo téměř 80 % času, tak atmosféru svatby naštěstí nedělá počasí, ale lidi. 

« 1 z 7 »

Technické záludnosti

Jiný foťák

Tahle svatba mi přinesla nový problém, který jsem v minulosti zatím ještě nikdy nemusela řešit. Jak jsem avizovala již dříve u fotek Prahy, na jaře se mi rozbil foťák. Koupila jsem si nový a ten otestovala. Po testovacím filmu se zdálo vše skvělé, dokonalé, funkční. Shodou okolností se mi večer před svatbou také vrátil z opravy i původní fotoaparát. Tedy otázka, kterým akci odfotím. A tady se to stalo. Rozhodla jsem se, že vezmu nový foťák, i když ho nemám tak dobře v ruce, protože jsem ho vyzkoušela a vím, že je v funkční. Starý v pořádku býval, ale po opravě jsem ho neměla možnost přezkoušet a tak není pro mě 100 % jistota. 

Špatně zvolený negativ

Odfotila jsem celkem 6 filmů. Všechny jsou základní černobílé negativy Ilford s citlivostí 100. Tady je první chyba. Nečekala jsem, tak temné zamračené počasí… kdyby ano, rozhodně bych si vzala citlivější materiál… ale mělo svítit slunce a pršet jen chvilku, že. Poučení pro příště.

Přetržený film

Po odfocení pátého filmu jsem chtěla přetáčet a ozvalo se známé křupnutí a povolení navíjení. Ano. Přetrhla jsem film a vyvstala další otázka. Co s ním. Pokusit se ho vymotat, abych mohla fotit dál? Mohla bych ho ale osvítit a pokud je dobře nafocený, tak ho zbytečně ztratit. A tak jsem sáhla do batohu a vytáhla původní foťák z opravy a řekla si, že přetržený film vytáhnu ve tmě doma a nebudu riskovat. Poslední film jsem odfotila můj původní foťák. 

Rozbitá závěrka (asi)

Po vyvolání fotek jsem zjistila, že cca jeden a půl negativu má osvícené pruhy. Je to v pořadí druhý film a část třetího. Tedy na nový foťák a navíc uprostřed focení. Kromě toho, že se mi chce křičet nahlas “PROČ!?!?”, jelikož se jedná o část s obřadem, je potřeba taky zjistit, kde se taková věc vzala. Pro prozkoumání soudím, že to bude nejklasičtější závada, na kterou zenity trpí. Závěrka. Podle defektů je zjevné, že se patrně během chodu závěrka v nějakém místě zasekává a v ten moment na negativ propouší moc dlouho světlo. Zarážející pro mě je, že se to stalo jen na jeden časový úsek. Předtím i potom, zdá se, závěrka bezpečně fungovala. 

Tak trochu se nabízí otázka jestli je něco, co se nepo… No, já nevím. Tolik technických pohrom najednou jsem asi nepotkala na žádné svatbě. A nutno dodat, že jsem z toho už začínala být i během akce velmi ustaraná, což asi bylo i celkem vidět. Při rychlé výměně foťáků na konci jsem si navíc zapomněla nastavit počet snímků a zdálo se mi, že fotím moc dlouho což může zvěstovat další možné pohromy, třeba, že se film nenavíjí a fotím na prázdno. Když mě natahování v jeden moment nepustilo dál a zpět jsem navíjela těžce a dlouho, bylo už jasné, že film se dávkoval dobře a celý. Zvuk té rány kamene, který mi spadl ze srdce, asi obletěla celý svět.

A tak…

Focení na staré foťáky je záludná činnost. Nikdy si nemůžete být ničím stoprocentně jistí a drží vás to v permanentním napětí a stresu. Nikdy nechci svatby fotit jako fotograf číslo jedna, protože nemůžu nikdy nabídnout neochvějně jistou spolehlivost. Na druhou stranu, občas z toho vyjde něco tak pěkného, že vám za to ten stres stojí. 

No. Fotka, která se mi z téhle svatby líbí ze všech nejvíce má přes sebe velký bílý pruh. To je už ta ironie osudu a pravděpodobnosti…