Do Španělska jsme s Karolí jely celkem na čtyři dny. První část výletu jsme strávily v Albarracínu, kam jsme cestovaly po příletu cca dvě hodiny autem. O tomhle kouzelném středověkém městečku jsem se rozepsala zvlášť a najdete ho tady: Albarracín ✨
Druhou část španělského výletu jsme trávily ve Valencii, kde jsme zůstaly druhé dva dny a později odsud odlétaly.
Za tu dobu jsme prochodily historické centrum křížem krážem a hledaly ideální kafe, po kterém jsme obě toužily. Nechyběly nám tipy od známých a důkladný průzkum na Trip Advisor. I tak se ukázalo, že najít skvělé kafe, na které jsme v českých výběrových kavárnách zvyklé, to není jen tak. Opravdu spokojené jsme nakonec byly v jediné kavárně.
Historické centrum Valencie
Během pobytu jsme se celkem dost nachodily, protože jsme opravdu důkladně prolezly celé historické jádro města. Je celkem jasně vymezené a ačkoli se na mapě zdá, že je to kousek, průzkum zabral spousta času.
Jaká místa stojí z historické Valencie za zmínku?
Barevná dlaždicová zeď s mozaikou u El Mercado Central a samozřejmě i samotná tržnice uvnitř. Další trh, který je potřeba zmínit je ve vedlejší čtvrti – Mercat de Russafa.
Jedno z nejkouzelnějších míst, které jsem potkaly byl antikvariát na Plaza del Miracle del Mocadoret. Staré knihy, obrazy, plakáty. Strašně charismatické místo a na okolních zdech nejkrásnější malby.
Samozřejmě Catedral de Santa Maria, známá kašna a přilehlé okolí bylo krásné, ale také plné lidí. Takže to nebylo tak zábavné jako opuštěné náhodné kostelíky v ulicích. Ráda vzpomínám třeba na Sant Joan de la Creu v jehož sousedství se mi na focení zalíbila šedá zeď a jako asi potisícé tam postrkovala pózovat Karolí, abych si to mohla vyfotit.
Čtvrt Russafa, Valencie
V čem byl problém? Všechny kavárny, které nás nejvíce zajímaly, byly mimo historické centrum. A tak jsme kromě objevů starých budov procházely i do dalších částí města. Hlavním cílem se pro nás nakonec více než jádro města stala čtvrť Russafa, která je uměleckým středobodem Valencie, je tam plno galerií a kaváren. Asi nemusím dodávat, že nejlepší kafe a kavárny najdete právě tam.
Kavárny, bilance podniků, které jsme navštívily
Nejlepší jídlo: Pastelería Limon y Merengue.
Trochu ironie, že asi top spokojené bříško jsme měly v téhle miniaturní cukrárně/pekárně, kde jsem ochutnaly dva druhy lazagní. Oba naprosto dokonalé, těstovinové i lilkové. Jop. Nejvíce jsme si ve Španělsku pochutnaly na italském jídle v italskofrancozském podniku, kde kuchtí mladá milá Španělka. A pokud se prokliknete na web tohohle místa, najdete na fotce právě patrně majitelku, která nás obsluhovala, uměla perfektně anglicky a byla neskutečně milá. Prostě radost.
Nejhorší zážitek: Ubik cafe.
Obsluha si nás hodně nevšímala, bylo extrémně plno, nepodávali skoro žádné jídlo a kafe nám opravdu strašně nechutnalo. Na to, jak to všichni doporučovali, jsme byly opravdu zklamané.
Nejhezčí kavárna: Bluebell Coffee.
Dokonce dvakrát jsem si tu posnídaly, posvačily a až na kafe, které prostě nechutná tak moc jako v Česku, jsme si to užily. Kavárna je krásná a vzadu má malou zahrádku nebo spíš dvoreček. V některých hodinách se načekáte na stůl, jindy se to vyprázdní. Asi stojí za to si zjistit frekventované hodiny. A otevírací dobu. Na poprvé jsme se totiž netrefily.
Nejsladší kavárna: Dulce de Leche.
Především zákusky a dortíky. A myslím, že jsme odsud šly nejpřežranější za celý pobyt ve Španělsku. Nejvíc ze všeho stojí asi za to vidět tu výkladní nabídku mlsot. Pokud natrefíte na fajn stůl (seděly jsme schované vzadu a v rožku u okna), tak je to fajn příjemné místo k odpočinku. Pokud jde o chutě, not great, not terrible. Pochopit, že se musí vystát fronta, objednat u pultu a obdržet tabulku tuším s číslem, to nám chvilku trvalo…
Nejlepší kafe: Blackbird Café.
Vtipné je, že opravdu skvělý kafe jsme našly těsně před odjezdem. Takhle typicky hipsterská kavárna, moderní, mladá, s plným výhledem na kuchyň, byla místem, kde jsme ochutnaly výběrovou kávu a nemusely krčit nosík, že je na nás hořká. Super.
Samozřejmě to není vše, zkoušely jsme tradiční sladké zákusky nebo třeba paellu v no name restauraci… ale asi jen zmíněné body stálo za to jmenovat. ☺️
Poslední věc… ve Valencii jsme měly opravdu nádherné ubytování. Sice jsme občas dumaly, jestli ten dům prostě nespadne, ale uvnitř to bylo krásné. Na Airbnb je nabídka stažená, takže je možné, že se už ten dům přeci jen zřítil. 🤔 😁
Analogová galerie tady ⬇️, i když ty fotky nejsou tak fajn a barevné jako ty vyvolané, co vezmete do ruky. A koho by zajímal i pohled přes Instagram, tak stačí nakouknout do španělských stories, kde je jak Valencie, tak Albarracín. ✨
Pingback: Albarracín. Tip kam jet do Španělska | Tereza Schambergerová